Jak souvisí akty s kreslením portétů či s kresleným humorem? Před pár léty jsem si zašel ke kolegům zakreslit akt. Mám oblíbený žert při kreslení karikatur na svatbách nebo firemních akcích, že před zraky přihlížejících ,,svlíknu slečnu" a všechny to pobaví. Jednou jsem slečně zakreslil na místo pod halenkou znamínko a ona nám vzápětí ukázala sama, že to znamínko tam skutečně má. No není to legrační? Ale některé věci se pak blbě vysvětlují a nedovedu si představit vedle stojícího manžela případně takto ,,odhalené" dámy, že bych znamínko nakreslil někam jinam a ono by tam bylo... některé věci se pak vysvětlit nedají, že je to pouze má představa.

A další příhoda, která mne nakonec ke kreslení aktů přivedla definitivně je ta, jak jsem v kavárně Librexu kreslil dívku podobným způsobem pouze pro dva přihlížející, shodou okolností to byl herec pan Jirman a Fišar z divadla v Ostravě a oba se ohromně bavili.

Pohlednou dívku jsem odhalil již dostatečně, ale zbylo kousek místa dole a oba herci- diváci mne hecli, a tak jsem nakreslil i to dole s hezkou čárkou, což bylo uznale komentováno až do té chvíle kdy jsem až tak moc nechtěně štětcem rozmazal tuš a ono se to celé rozpilo.

,, ale Václave, zvolal Jan, ,,takhle se to už nenosí.... "

Přijal jsem tedy pozvání na kreslení aktů do ateliéru mezi kolegy umělce. S hrůzou jsem u prvního aktu na forrmát A1 zjistil, že jsem schopen zakreslit akorát ten portrét, jinak velice sličné a úplně nahé dívky. Po těch létech co jsem už na akty po škole nechodil to bylo zjištění, že musím s tou kresbou něco udělat, a že jsem se do portétu úplně zakonzervoval, a ten akt ani nejsem schopen nakreslit. Takže se už druhý rok cvičím ve figuře. Když pořád karikatůry kreslíte, tak z toho jde hlava kolem.